Azyl

Zde naleznete odpovědi na některé problémy, které mohou cizince při pobytu v České republice potkat. Seznam otázek je postupně rozšiřován a nové odpovědi přidávány. Pokud však mezi nimi odpověď na svůj problém nenajdete, obraťte se na nás prostřednictvím naší on-line poradny a svůj dotaz nám zašlete e-mailem. Formulář pro zaslání dotazu naleznete zde. Svůj dotaz nám můžete zaslat též poštou na adresu uvedenou zde.

Mezinárodní ochrana, azyl a doplňková ochrana

Co je azyl, co je doplňková ochrana a co je mezinárodní ochrana?

Jak mohu získat azyl nebo doplňkovou ochranu?

Řízení o azylu a doplňkové ochraně

Kdy, kde a jak mohu v České republice požádat o azyl nebo doplňkovou ochranu?

Mohu žádat o azyl nebo doplňkovou ochranu, i když jsem v České republice nelegálně (bez platného víza nebo povolení k pobytu)?

Jak probíhá řízení o azylu či doplňkové ochraně?

Jak dlouho řízení o azylu nebo doplňkové ochraně trvá?

Pohovor

10 rad na co dát pozor při azylovém pohovoru 


Mezinárodní ochrana, azyl a doplňková ochrana

Co je azyl, co je doplňková ochrana a co je mezinárodní ochrana?

   Mezinárodní ochrana je pojem, který český zákon o azylu používá ke společnému označení azylu a doplňkové ochrany. Mezinárodní ochrana se uděluji cizincům, kteří se nacházejí v České republice a kteří se z určitých důvodů nemohou vrátit zpět do své země. V případě získání mezinárodní ochrany vám tedy bude především umožněno legálně pobývat na území České republiky.    
   Mezinárodní ochranu můžete získat tak, že vám bude udělen azyl nebo doplňková ochrana. Český zákon o azylu rozlišuje tři druhy azylu a dva druhy doplňkové ochrany, které vám teoreticky mohou být uděleny
   1. Azyl z důvodu pronásledování – bude vám udělen v případě, že vám v zemi původu hrozí natolik vážné nebezpečí, že vrátit se zpět by pro vás znamenalo ohrožení života nebo porušení vašich základních práv (např. pokud by vám v zemi hrozilo mučení, fyzické nebo psychické násilí, sexuálnímu násilí, trest smrti či nespravedlivé odsouzení k nepřiměřenému trestu atd.)
   2. Azyl za účelem sloučení rodiny – může vám být udělen v případě, že někdo z blízkých členů vaší rodiny (otec, matka, manžel, manželka atd.) získal v České republice azyl z důvodu pronásledování nebo humanitární azyl.
   3. Humanitární azyl – může vám být udělen v případě, že nesplňujete důvody pro udělení azylu z důvodu pronásledování ani azylu za účelem sloučení rodiny, přesto však existují velmi závažné důvody, pro které se do své země vrátit nemůžete.
   Základní a nejdůležitější formou azylu je azyl z důvodu pronásledování. Mluví-li se proto někdy pouze o „azylu“, bez další specifikace, bývá tímto slovem označován právě azyl z důvodu pronásledování. Oproti tomu zbylé dvě formy azylu se vždy uvádějí pod celým názvem „azyl za účelem sloučení rodiny“ a „humanitární azyl“.
   Pokud jde o doplňkovou ochranu, český zákon o azylu rozlišuje doplňkovou ochranu z důvodu špatného zacházení a doplňkovou ochranu za účelem sloučení rodiny. Důvody pro udělení doplňkové ochrany z důvodu špatného zacházení jsou podobné, i když ne stejné, jako důvody pro udělení azylu z důvodu pronásledování. Důvody pro udělení doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny jsou pak zcela stejné jako důvody pro udělení azylu za účelem sloučení rodiny.

- nahoru -

Jak mohu získat azyl nebo doplňkovou ochranu?

   Důvody pro udělení azylu a doplňkové ochrany jsou uvedeny v zákoně o azylu. Jedná se o § 12 stanovící důvody pro udělení azylu z důvodu pronásledování, § 13 stanovící důvody pro udělení azylu za účelem sloučení rodiny, § 14 vztahující se k humanitárnímu azylu, § 14a stanovící důvody pro udělení doplňkové ochrany z důvodu špatného zacházení a § 14b týkající se udělení doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny. 
   O všech třech formách azylu i o doplňkové ochraně rozhoduje Ministerstvo vnitra v jednom společném řízení, které se nazývá „řízení o mezinárodní ochraně“. Pokud tedy podáte žádost o azyl, žádáte tím jak o azyl z důvodu pronásledování, tak i o azyl za účelem sloučení rodiny, o humanitární azyl a o doplňkovou ochranu.
   Informace uvedené v následujících odstavcích se budou týkat pouze azylu z důvodu pronásledování a doplňkové ochrany z důvodu špatného zacházení. Informace vztahující se k azylu nebo doplňkové ochraně za účelem sloučení rodiny najdete zde a k humanitárnímu azylu zde.
   Azyl z důvodu pronásledování může získat pouze ten cizinec, který se nemůže vrátit zpět do své země, neboť mu tam hrozí pronásledování kvůli jeho rase, národnosti, náboženství, politickému přesvědčení či polickým aktivitám nebo kvůli jeho příslušnosti k sociální skupině. Pro udělení azylu tak musíte splnit dvě základní podmínky.
   První z nich je prokázat, že návrat do vlastní země pro vás není možný, neboť vám v této zemi hrozí pronásledování. Toto pronásledování pak může různou podobu, vždy to ale musí být jednání natolik závažné, že ohrožuje přímo váš život, vaši svobodu nebo vaše základní lidská práva. Za pronásledování tak lze považovat např. fyzické nebo psychické násilí proti vaší osobě (mučení, bití, vydírání atd.), znásilnění nebo jiný způsob sexuálního násilí, intenzivní šikanu ze strany policie nebo jiných orgánů či osob, odsouzení k nepřiměřenému trestu nebo odsouzení k trestu v nespravedlivém řízení (bez možnosti hájit se, účastnit se řízení) atd. Je v zásadě jedno, jestli k vašemu pronásledování dochází přímo ze strany státu a jeho orgánů (úřady, policie, armáda, soudy) nebo od jiných osob (od lidí na ulici, sousedů atd.) Pokud ale k vašemu pronásledování dochází ze strany lidí na ulici nebo sousedů, tedy ne ze strany státu a jeho orgánů, musíte vysvětlit, proč jste ochranu před pronásledováním nehledali právě u orgánů vašeho státu (policie, soudy) a pokud jste ji hledali, jakým způsobem vám byla tato ochrana poskytnuta nebo proč vám poskytnuta nebyla.
   Druhou podmínku pro udělení azylu je, aby k pronásledování došlo z jednoho z důvodů uvedených v zákoně o azylu: z důvodu vaší rasy, národnosti, náboženství, politického přesvědčení nebo politických aktivit nebo z důvodu příslušnosti k určité sociální skupině. K udělení azylu tedy nestačí, pokud vás někdo ve vaší zemi neustále fyzicky napadá, mlátí nebo vyhrožuje např. proto, že od vás chce nějaké peníze. Stejně tak nestačí, pokud vám hrozí odsouzení k nepřiměřenému trestu a takový trest se vztahuje bez rozdílu na všechny obyvatele vaší země. K udělení azylu může dojít jen tehdy, pokud odsouzení k nepřiměřenému trestu vám hrozí např. kvůli vaší politické aktivitě nebo náboženství, nebo pokud k útokům na vás dochází např. kvůli vaší rase či národnosti, nebo alespoň pokud vás z těchto důvodů stát odmítá před útoky ze strany jiných lidí ochránit.
   Pokud jde o udělení doplňkové ochrany z důvodu špatného zacházení, zde stačí splnění pouze jediné podmínky: návrat do země původu povede k tomu, že s vámi v této zemi bude špatně zacházeno. Narozdíl od azylu tedy není pro udělení doplňkové ochrany nutné, aby ke špatnému zacházení došlo z nějakého zvláštního důvodu (rasa, náboženství atd.). Na druhou stranu ne všechny situace, které lze označit za pronásledování, zákon o azylu považuje rovněž za špatné zacházení (zákon o azylu používá pojmu "vážná újma") a tedy za důvod pro udělení doplňkové ochrany. Doplňkovou ochranu tak je možné získat pouze v případě, že vám ve vaší zemi hrozí trest smrti, mučení, nelidské či ponižující zacházení nebo trest anebo v případě, že ve vaší zemi je ohrožen váš život proto, že zde probíhá válka. Doplňkovou ochranu tak narozdíl od azylu nelze získat např. proto, že vůči vám dochází v zemi původu k šikaně a obtěžování ze strany policie, že vám zde hrozí odsouzení k vysokému trestu v nespravedlivém řízení atd.
  Důležité je ještě upozornit že azyl nebo doplňkovou ochranu můžete získat nejen v případě, kdy už jste byl ve vaší zemi pronásledován nebo s vámi už bylo špatně zacházeno, ale také tehdy, kdy sice k tomuto jednání ještě nedošlo, ale v případě návratu zpět do vaší země by k němu dojít mohlo. O takovou situaci půjde např. tehdy, kdy i další osoby ve stejném postavení jako vy (např. osoby stejné národnosti, stejného náboženství, stejného politického přesvědčení) jsou v zemi pronásledováni, mučeni, hrozí jim trest smrti za jejich činnost atd.

- nahoru -

Co je humanitární azyl a jak ho mohu získat?

    Humanitární azyl je zvláštní druh azylu, který můžete získat v případě, kdy u vás sice nejsou důvody pro udělení azylu z důvodu pronásledování nebo azylu za účelem sloučení rodiny, zároveň by ale bylo nelidské či nespravedlivé nutit vás vrátit se zpět do vaší země. Narozdíl od azylu z důvodu pronásledování zákon blíže neříká, jaké jsou důvody pro udělení humanitárního azylu. To, zda vám humanitární azyl bude, či nebude udělen tak plně závisí na Ministerstvu vnitra, které o azylu rozhoduje. Při rozhodování o udělení humanitárního azylu Ministerstvo vnitra hodnotí především váš zdravotní stav a kvalitu dostupné zdravotní péče ve vaší zemi. K udělení humanitárního azylu tak může dojít zejména v případech, kdy určitá osoba je vážně nemocná, má psychickou poruchou nebo je invalidní a zároveň je zřejmé, že v zemi původu o ní nebude náležitě postaráno. Humanitární azyl vám však může být udělen i v jiných případech, např. tehdy, pokud někdo z vaší blízké rodiny již azyl dostal a zároveň vy nesplňujete důvody pro udělení azylu za účelem sloučení rodiny (např. pokud jste dospělým dítětem rodičů, kteří azyl dostali.
   Humanitární azyl však nemůžete získat pouze z toho důvodu, že v České republice máte práci a ve vaší zemi je najít práci velice obtížné, nebo proto, že vaše zdravotní problémy sice mohou být léčeny ve vaší zemi, ale kvalita zdravotní péče tam není taková jako v České republice, či z důvodu, že v České republice žijete dlouho a chcete tady zůstat i nadále.

- nahoru -

Co je azyl nebo doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny a jak je mohu získat?

    Získat azyl za účelem sloučení rodiny můžete v případě, kdy se vám nepodařilo získat ani azyl z důvodu pronásledování, ani azyl za účelem sloučení rodiny, avšak někomu z vaší rodiny se jeden z uvedených druhů azylů získat podařilo. Azyl za účelem sloučení rodiny tak můžete získat, pokud jste
   a) manželem nebo manželkou osoby, která získala azyl
   b) homosexuálním partnerem osoby, která získala azyl (musí se ale jednat o úředně registrované partnerství)
   c) rodičem nezletilého dítěte, které získalo azyl
   d) osobou, která sice není rodičem nezletilého dítěte, která však za dítě, které získalo azyl, odpovídá a stará se o něj
   Získat azyl za účelem sloučení rodiny jako manžel, manželka nebo partner osoby, která azyl již dostala, však můžete pouze v případě, že jste uzavřeli manželství nebo partnerství ještě před tím, než váš manžel, manželka či partner azyl získal. Pokud jste se tedy oženili s osobou, která už v té době azyl v České republice měla, azyl za účelem sloučení rodiny vám být udělen nemůže. 
   Stejné osoby a za stejných podmínek pak mohou získat i doplňkovou ochranu za účelem sloučení rodiny, samozřejmě s tím rozdílem, že tyto osoby se slučují s někým, kdo získal doplňkovou ochranu a nikoliv azyl.

- nahoru -

Řízení o azylu a doplňkové ochraně

Kdy, kde a jak mohu v České republice požádat o azyl nebo doplňkovou ochranu?

    O azyl a doplňkovou ochranu žádáte vždy společně, nelze tedy žádat buď jen o azyl nebo jen o doplňkovou ochranu. O azyl a doplňkovou ochranu žádáte tím, že podáte „žádost o mezinárodní ochranu“. Podat žádost o mezinárodní ochranu můžete teoreticky kdykoliv během vašeho pobytu v České republice. Měl byste tak učinit ale jen v případě, že skutečně máte důvody pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany.
   Podat žádost o mezinárodní ochranu můžete nejlépe tak, že se osobně dostavíte do přijímacího střediska Ministerstva vnitra, které je umístěno poblíž města Brno, ve vesnici Zastávka u Brna (dříve bylo toto přijímací středisko ve Vyšních Lhotách). Při příchodu do přijímacího střediska budete muset nejprve navštívit místní oddělení cizinecké policie, kde do protokolu uvedete, že žádáte o azyl. Na policii budete muset rovněž ukázat svůj cestovní pas, pokud jej máte, nejlépe s platným vízem.
   Cestovní pas vám bude na policii odebrán a vrácen až v případě, že vám azyl nebude udělen (v případě, že vám azyl udělen bude, vám nový cestovní pas vystaví Česká republika). Následně budete muset absolvovat několik lékařských prohlídek, což může trvat i několik dní. Poté s vámi úředník Ministerstva vnitra sepíše žádost o mezinárodní ochranu a provede pohovor ohledně důvodů, proč o azyl nebo doplňkovou ochranu žádáte. Sepsání žádosti o mezinárodní ochranu i pohovoru je vždy přítomen tlumočník. Celkově počítejte s tím, že v přijímacím středisku Zastávka u Brna můžete být 3 týdny až 1 měsíc. Poté budete převezeni do jednoho z pobytových středisek.
   O mezinárodní ochranu (azyl a doplňkovou ochranu) můžete teoreticky požádat také na hraničním přechodu, při příjezdu do České republiky, nebo na oblastním ředitelství cizinecké policie. Tento způsob podání žádosti o mezinárodní ochranu však nelze doporučit a pokud je to ve vašich možnostech, je lepší o azyl a doplňkovou ochranu požádat přímo v přijímacím středisku Zastávka u Brna. Navíc i v případě podání žádosti mimo přijímací středisko (např. na oddělení cizinecké policie), se následně budete muset do tohoto střediska stejně dopravit kvůli lékařskému vyšetření a dalším záležitostem.

- nahoru -

Mohu žádat o azyl nebo doplňkovou ochranu, i když jsem v České republice nelegálně (bez platného víza nebo povolení k pobytu)?

    O azyl nebo doplňkovou ochranu můžete požádat i v případě, že jste v České republice bez platného víza nebo povolení k pobytu. Doporučený postup je vždy stejný, bez ohledu na to, zda jste v České republice legálně nebo nelegálně. Je třeba ale počítat s tím, že vzhledem k vašemu nelegálnímu pobytu vám cizinecká policie může uložit (a zřejmě i uloží) správní vyhoštění. Uložení správního vyhoštění vám však nebrání o azyl požádat.
   Situace může být komplikovanější, pokud jdete požádat o azyl či doplňkovou ochranu bez platného víza nebo povolení k pobytu a zároveň už vám dříve bylo správní vyhoštění uloženo a toto vyhoštění je stále platné. V takovém případě vás může cizinecká policie i zajistit a umístit do detence (Zařízení pro zajištění cizinců) a to až na 6 měsíců. I když cizinecká policie v přijímacím středisku tak nečiní ve všech případech, vyloučit tuto možnost určitě nelze. V případě, že se tak stane, doporučujeme kontaktovat právníka nevládní organizace, který do každé detence alespoň jednou týdně dojíždí, nebo nás kontaktovat dopisem zaslaným na naší adresu (viz rubrika Kontakty).

- nahoru -

Jak probíhá řízení o azylu či doplňkové ochraně?

   O azylu i doplňkové ochraně je rozhodováno v jednom společném řízení, které se nazývá "řízení o mezinárodní ochraně". Toto řízení začíná tím, že podáte tzv. "žádost o mezinárodní ochranu". Sepsání žádosti o mezinárodní ochranu je vždy přítomen tlumočník do jazyka, kterým mluvíte.
   Žádost o mezinárodní ochranu je ve své podstatě formulář, ve kterém uvedete své jméno, datum narozeni, odkud a jak jste přicestoval do České republiky aj. Na konci žádosti bude přiložen papír, na který budete muset svými slovy napsat, proč žádáte o udělení azylu a doplňkové ochrany. Je důležité, aby už na tento papír jste napsali všechny hlavní důvody, proč se do své země nemůžete vrátit a proč tedy žádáte o "mezinárodní ochranu" v České republice. Na duhou stranu stačí, když tyto důvody pouze krátce a stručně vyjmenujete, není třeba se o nich rozepisovat příliš detailně. K detailnímu popisu důvodů pro udělení azylu a doplňkové ochrany budete mít prostor při pohovoru, který provede zaměstnanec Ministerstva vnitra s každým, kdo žádá v České republice o mezinárodní ochranu. Při tomto pohovoru je naopak nutné, abyste řekl všechny důvody, proč jste se rozhodl o mezinárodní ochranu (tedy azyl a doplňkovou ochranu) požádat, proč jste svoji zemi opustil a proč se do ní nemůže vrátit zpět.
   Pohovor je s vámi proveden většinou hned po sepsání žádosti o mezinárodní ochranu. Není tomu tak ale vždy a pohovor s vámi může zaměstnanec Ministerstva vnitra provést i jiný den. Bývá ale pravidlem, že první pohovor je proveden vždy ještě v přijímacím středisku v Zastávce u Brna. Pokud nestačíte všechny vaše problémy a důvody pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany sdělit při prvním pohovoru, Ministerstvo vnitra s vámi může provést pohovorů i více. V těchto dalších pohovorech se zaměstnanec Ministerstva vnitra obvykle pokouší zjistit více podrobností o vašich problémech a vysvětlit některé věci, o kterých jste mluvil v prvním pohovoru. Smyslem opakovaných pohovorů je také zjistit, zda vaše výpověď je stále stejná a zda popisujete vaše problémy stále stejným způsobem (uvádíte stejná data, počty osob atd.), jinými slovy zda jste při prvním pohovoru uváděl pravdivé informace a nevymýšlel si .
   Během pohovoru i kdykoliv po jeho skončení může Ministerstva vnitra navrhovat důkazy ve váš prospěch. Důkazem může být cokoliv, co nějakým způsobem potvrdí pravdivost informací, které jste v pohovoru uváděl.
   O vaší žádosti o mezinárodní ochranu, tedy o tom, zda vám azyl nebo doplňková ochrana bude udělena, rozhoduje Ministerstvo vnitra. Ještě před vydáním rozhodnutím vás však písemně vyzve k tomu, abyste se dostavil seznámit s "podklady pro rozhodnutí". Těmito podklady pro rozhodnutí jsou informace, které Ministerstvo vnitra nashromáždilo během celého řízení a které se týkají situace a podmínek života ve vaší zemi. Tyto informace jsou pro vás velice důležité, protože na jejich základě Ministerstvo vnitra rozhodne, zda je pro vás bezpečné vrátit se zpět do vaší země a nebo zda to pro vás bezpečné není. Při seznamování s podklady pro rozhodnutí vám bude opět k dispozici tlumočník a proto doporučujeme nechat si tyto podklady opravdu přeložit tak, abyste věděl, co v nich je. K podkladům se může následně i vyjádřit, zhodnotit je a pokud si myslíte, že se jedná o informace neúplné či nepravdivé, můžete navrhnout jejich doplnění. V takovém případě je ale nutné, abyste rovněž navrhnul, jakými konkrétními zprávami by tyto informace měly být doplněny.
   Pokud žádné doplnění informací nenavrhujete, Ministerstvo vnitra vydá o vaší žádosti o mezinárodní ochranu rozhodnutí. V tomto rozhodnutí Ministerstvo vnitra určí, zda vám bude v České republice přiznána nějaká forma azylu (azyl z důvodu pronásledování, azyl z důvodu sloučení rodiny nebo humanitární azyl) nebo alespoň jedna z forem doplňkové ochrany (doplňková ochrana z důvodu špatného zacházení či doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny).
   Ministerstvo vnitra vám však může žádost o mezinárodní ochranu také zamítnout jako zjevně nedůvodnou. Zamítnutí žádostí jako zjevně nedůvodné znamená, že žádná z forem azylu ani doplňkové ochrany vám nebyla udělena. Tímto způsobem Ministerstvo vnitra rozhodne v případě, že vaše žádost o mezinárodní ochranu je zcela neopodstatněná, tzn. pokud neuvádíte vůbec žádné informace o tom, že vám ve vaší zemí hrozí nějaké pronásledování nebo špatné zacházení.
   Pokud vám v rozhodnutí Ministerstvo vnitra neudělí ani azyl ani doplňkovou ochranu, nebo pokud vám udělí jen doplňkovou ochranu a vy si myslíte, že máte důvody pro získání azylu, můžete proti takovému rozhodnutí podat žalobu k soudu.

- nahoru -

Jak dlouho řízení o azylu nebo doplňkové ochraně trvá?

   O azylu i doplňkové ochraně je rozhodováno v jednom společném řízení, které se nazývá "řízení o mezinárodní ochraně". Jak dlouho řízení o mezinárodní ochraně bude trvat, nelze přesně říci. Záleží na tom, jaké důvody pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany uvádíte (pokud žádné, pak je žádost zamítnuta během několika dnů až týdnů), z jaké země pocházíte a nakolik je pro Ministerstvo vnitra obtížné sehnat informace o této zemi, jakým mluvíte jazykem a nakolik je obtížné sehnat tlumočníka, na samotném zaměstnanci Ministerstva vnitra, který o žádosti rozhoduje, jeho aktivitě aj. Řízení o mezinárodní ochraně tak může trvat několik měsíců, ale také i několik let.

- nahoru -

Pohovor

10 rad na co dát pozor při azylovém pohovoru

 1. Než půjdete na pohovor, dobře si rozmyslete, o čem budete chtít mluvit. Zkuste si v hlavě znovu promítnut události, které považujete za důležité pro udělení azylu tak, abyste během pohovoru na nic důležitého nezapomněli.
 
2. Přesvědčte se, že přivolanému tlumočníkovi dobře rozumíte a že on rozumí vám. Pokud si s tlumočníkem nerozumíte, požádejte osobu z Ministerstva vnitra, která s vámi má pohovor udělat, aby pohovor odložila a pozvala jiného tlumočníka. Pokud odmítne, trvejte na tom, aby vaše žádost byla zapsána v protokolu, který budete muset na konci pohovoru podepsat. Pokud i to vám bude odmítnuto, protokol nepodepisujte!!!
 
3. Máte právo na to, aby osoba, která s vámi pohovor vede, a pokud je to možné i tlumočník, byli stejného pohlaví jako vy. Pokud jsou vaše problémy, o kterých chcete povídat, takové, že se je stydíte říkat před osobami druhého pohlaví, požádejte o jejich výměnu. Pokud k jejich výměně nedojde, trvejte na tom, aby vaše žádost byla zapsána v protokolu, který budete muset na konci pohovoru podepsat. Pokud i to vám bude odmítnuto, protokol nepodepisujte!!!
 
4. Při pohovoru musíte uvést všechny důvody, pro které se nemůžete vrátit zpět do vaší země a pro které si myslíte, že by vám měl být udělen azyl nebo doplňková ochrana. Další příležitost tyto důvody uvést vám již nemusí být poskytnuta. Na konci každého pohovoru je položena otázka "Chcete něco doplnit?". Zde máte poslední možnost říci vše, co považujete za důležité a na co se během pohovoru nikdo nezeptal. Po této otázce bývá pohovor většinou již ukončen.
 
5. Snažte se vždy odpovídat na otázku, kterou vám osoba z Ministerstva vnitra položí. Odpovídejte vždy v kraších úsecích (vždy jen 3-4 věty najednou), aby si tlumočník zapamatoval skutečně vše, co říkáte, a osoba z Ministerstva vnitra tyto informace správně zapsala do protokolu.
 
6. Mluvte pouze pravdu, nic si nevymýšlejte. Pokud si něco přesně nepamatujete, řekněte, že si to přesně nepamatujete. Snažte se být vždy co nejvíce konkrétní. Pokud si nevzpomínáte, kdy k určité události došlo, nevymýšlejte si a zkuste ji časově zařadit alespoň přibližně (v létě, v zimě, poté, co můj syn skončil školu atd.). Většina žádostí o azyl bývá zamítnuta proto, že cizinec uvádí v různých pohovorech různé informace.
 
7. Kontrolujte, zda všechno, co říkáte, tlumočník překládá do češtiny. Pokud máte pocit, že tomu tak není (např. pokud řeknete 5 vět a tlumočník řekne jednu) řekněte to osobě, která vede pohovor, a chtějte, aby vaši stížnost zapsala do protokolu, který budete muset na konci pohovoru podepsat. Pokud vám to bude odmítnuto, protokol nepodepisujte!!!
 
8. Pokud máte nějaké věci, kterými můžete svoje tvrzení prokázat (fotografie, potvrzení, lékařské zprávy atd.), předložte je během pohovoru. Zkontrolujte, abyste předložili vše, co považujete za důležité, a tyto důkazy byly uvedeny v protokolu, který na konci podepisujete. Originály důkazů si vždy nechte u sebe a osobu, která pohovor vede, požádejte, aby si udělala jen jejich kopie.
 
9. Na konci pohovoru trvejte na tom, aby vám tlumočník celý protokol, do kterého byla vaše výpověď zapsána, přetlumočil zpět do vašeho jazyka. Protokol nemusí zachycovat vaši výpověď slovo od slova. Na druhou stranu všechny informace, o kterých jste mluvil, zde musí být uvedeny a musí být uvedeny tak, jak jste je říkal. Pokud v protokolu něco chybí nebo je něco uvedeno nesprávně, trvejte na tom, aby to bylo doplněno nebo změněno. Pokud vám to bude odmítnuto, protokol nepodepisujte!!!
 
10. Na konci protokolu po vás bude požadováno, abyste protokol s vaší výpovědí podepsal. Podepsáním protokolu potvrzujete, že všechny informace, které jsou v něm zapsány, jsou úplné a správné. Proto ještě jednou zdůrazňujeme: pokud máte důvod pochybovat o správnosti a úplnosti protokolu, pokud osoba vedoucí pohovor odmítla do protokolu uvést vaší stížnost, námitku, předložený důkaz nebo část výpovědi, protokol nepodepisujte!!!

- nahoru -

 

 


Stránky sponzoroval Copyright © 2010 ASIM   |   Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018