Bezpečnostní situace v Evropě


Sovětský svaz se rozpadl v roce 1991 jako nefunkční celek díky vlastnímu způsobu řízení. Skončil tak v řadě další neúspěšný pokus o nastolení komunistické totality ve světě. Rozpad ruského impéria předcházelo ukončení vlády komunistů ve střední Evropě a tím ukončení ruské okupace v této oblasti, kterou pro Rusko komunisté obsluhovali. Pád komunistické totality přinesl nejen naší zemí, ale i dalším ve střední Evropě znovu nabytou svobodu.  Příležitost vést si svojí zemi sami a ne dle příkazů z Moskvy. Dále to přineslo zmírnění vojenského napětí ve světě. Takže naopak pro demokratický svět se jednalo o dobrou zprávu a ne o geopolitickou katastrofu. Střední a východní Evropa konečně získala skutečnou svobodu po druhé světové válce. Protože po jejím ukončení prakticky vyměnila jednu totalitu za druhou. Takže rozpad Ruského impéria vnímá demokratický svět opačně, než rusové a vývoj bezpečnosti v devadesátých letech jim dává za pravdu.

Vlajka NATO a členských států

Po rozpadu SSSR se věřilo, že spolupráce s Ruskem se bude vyvíjet pozitivním směrem. Přestože svým vystupováním po nástupu k moci Putin naznačoval, že to tak nemusí být. V devadesátých letech minulého století pod pocitem uvolnění mezinárodního napětí se Evropa přestala připravovat na případný konflikt. Rušila se povinná vojenská služba a armáda byla upozaděná. Dokonce probíhaly debaty ohledně rozpuštění vojenského paktu NATO. Do kterého jsme byli naštěstí přijati a dnes tvoří důležitou garanci naší bezpečnosti.

Ruský diktátor Putin v průběhu let potvrdil, že svá slova o geopolitické katastrofě, která vznikla rozpadem Sovětského impéria a kterou je třeba napravit, myslel vážně. Včetně toho, že obnovu Ruského impéria považuje za své poslání. V rámci agresivní politiky opět zvýšil mezinárodní napětí a zahájil několik válek. Od již dlouho trvající neustále se stupňující hybridní války proti demokratickému světu po přímé vojenské napadení svých sousedů, včetně Ukrajiny. Zatímco se Evropa prakticky odzbrojovala, tak Putin po celou dobu své vlády zbrojil a připravoval se na konflikt se západem.

Díky tomu autoři koncepce přípravy občanů k obraně státu POKOS uvádějí „Žijeme v mimořádně špatné bezpečnostní situaci. Je třeba se důkladně připravit na obranu země.“

Ruští vojáci

Rusko nás, jako první zemi vedle USA dalo na svůj seznam nepřátel již 13 května 2021 a nejen napadením Ukrajiny postavilo novou železnou oponu. Nadále stupňuje hybridní útoky, chová se agresivně a vyhrožuje jadernou válkou. Navzdory těmto skutečnostem má Rusko u nás své zastánce. Rusové investují peníze do různých politiků, kteří jsou ochotni se nechat uplatit. Pro příklad poslanec německé AfD Matthias Moosdorf měl být placen za šíření dezinformací Ruskem. Podobná podezření se týkají i dalších politiků napříč Evropou včetně ČR. Ať již se jednotlivé podezření potvrdí, nebo ne, tak se vždy jedná o politiky, kteří Rusko brání a často opakují Ruskem šířené lži a polopravdy. V době současného napětí a hybridní války, kterou proti nám Rusko vede, se jedná o formu kolaborace. Tito politici svým vlivem působí na občany demokratických států. Tyto praktiky mají za úkol drolit jednotu a zpochybňovat demokracii v jednotlivých státech. Jedná se o nebezpečné praktiky. Tyto šířené lži mají své posluchače, kteří pod jejich vlivem přestávají věřit v demokratické zřízení společnosti.

Současné době patří Rusko opět mezi významné riziko světové bezpečnosti.